"Via Sancta" (Svatá cesta)
V roce 1655 se jezuitský řád trvale usídlil ve Staré Boleslavi. V letech 1674 - 1680 dali jezuité postavit podél klikaté obchodní cesty, která už nevedla přes Jenštejn, nýbrž přes Podolanku a Dřevčice, 44 barokových kapliček vzdálených od sebe přibližně čtyři sta metrů, tj. na délku Karlova mostu, a ozdobených mariánskými a svatováclavskými motivy. Po této cestě podle pověsti vezli mrtvé tělo knížete Václava z Boleslavi přes Kbely do Prahy. Tuto cestu pojmenovali "Via Sancta" (Svatá cesta) na památku zavražděného českého knížete, národního světce Sv. Václava. Kapličky dobře vyznačovaly někdejší žitavskou stezku.
Připomeňme si, že z Prahy do Staré Boleslavi existovaly dvě poutní cesty.
Starší poutní cesta z Prahy do Staré Boleslavi vznikla již počátkem 10. století k uctění památky sv. Václava (zřejmě 907 – 28.9.935), který byl jak známo podle legend ve St. Boleslavi zavražděn svým mladším bratrem Boleslavem I. K činu došlo před dveřmi tehdejšího kostela sv. Kosmy a Damiána, na jeho místě dnes stojí bazilika sv. Václava. V roce 938 nechal Boleslav I. přenést tělo svého bratra Václava, už v tomto roce prohlášeného za svatého, do Prahy, a dal jej uložit v tehdejší knížecí rotundě sv. Víta. Cesta, kterou tělo z Boleslavi do Prahy převáželi, vešla do povědomí lidí a byla pojmenovaná Svatováclavská, na památku přenesení ostatků sv. Václava z hrobu ve St. Boleslavi do rotundy sv. Víta na Pražský hrad.
Cesta vedla ze St. Boleslavi přes Popovice, Přezletice a jižně od Letňan (přes dnešní areál VZLÚ) přes Prosek (park Přátelství) až k proseckému kostelu. Odtud dále k Libni na rozcestí u Kříže, podél Vltavy Karlínem přes dnešní Poříčí na náměstí Republiky – odtud pak Královskou cestou na Pražský hrad. Cesta je starší než obydlená místa, která tu později vznikala. O tom, že některé úseky této cesty byly využívány i v pozdější době, svědčí kříže, postavené na místě dřívějších orientačních značek, a ještě později zbudované zájezdní hospody na Kocandě a Stará hospoda v Letňanech.
Po jejím zániku byla poutníky využívána jiná cesta, od druhé pol. 17. století nazývána Svatou cestou - VIA SANCTA. Cesta z Prahy začínala za Špitálskou branou na Špitálském poli. (První kaplička pravděpodobně stála na křižovatce dnešních ulic Sokolovská a Šaldova.) Dále se pokračovalo přes Karlín, Vysočany, Klíčov, Kbely, Vinoř, Dřevčice, Vrábí a Brandýs do Boleslavi. (obr. MAPA s umístěním 44 kaplí).
Připomeňme si, že z Prahy do Staré Boleslavi existovaly dvě poutní cesty.
Starší poutní cesta z Prahy do Staré Boleslavi vznikla již počátkem 10. století k uctění památky sv. Václava (zřejmě 907 – 28.9.935), který byl jak známo podle legend ve St. Boleslavi zavražděn svým mladším bratrem Boleslavem I. K činu došlo před dveřmi tehdejšího kostela sv. Kosmy a Damiána, na jeho místě dnes stojí bazilika sv. Václava. V roce 938 nechal Boleslav I. přenést tělo svého bratra Václava, už v tomto roce prohlášeného za svatého, do Prahy, a dal jej uložit v tehdejší knížecí rotundě sv. Víta. Cesta, kterou tělo z Boleslavi do Prahy převáželi, vešla do povědomí lidí a byla pojmenovaná Svatováclavská, na památku přenesení ostatků sv. Václava z hrobu ve St. Boleslavi do rotundy sv. Víta na Pražský hrad.
Cesta vedla ze St. Boleslavi přes Popovice, Přezletice a jižně od Letňan (přes dnešní areál VZLÚ) přes Prosek (park Přátelství) až k proseckému kostelu. Odtud dále k Libni na rozcestí u Kříže, podél Vltavy Karlínem přes dnešní Poříčí na náměstí Republiky – odtud pak Královskou cestou na Pražský hrad. Cesta je starší než obydlená místa, která tu později vznikala. O tom, že některé úseky této cesty byly využívány i v pozdější době, svědčí kříže, postavené na místě dřívějších orientačních značek, a ještě později zbudované zájezdní hospody na Kocandě a Stará hospoda v Letňanech.
Po jejím zániku byla poutníky využívána jiná cesta, od druhé pol. 17. století nazývána Svatou cestou - VIA SANCTA. Cesta z Prahy začínala za Špitálskou branou na Špitálském poli. (První kaplička pravděpodobně stála na křižovatce dnešních ulic Sokolovská a Šaldova.) Dále se pokračovalo přes Karlín, Vysočany, Klíčov, Kbely, Vinoř, Dřevčice, Vrábí a Brandýs do Boleslavi. (obr. MAPA s umístěním 44 kaplí).
Před 400 lety, na sklonku panování císaře Rudolfa II., v době náboženských sporů protestantů s katolíky a krátce poté, co císař vydal 9. července 1609 Majestát, zajišťující třem protestantským stavům a jejich poddaným (hlásícím se k Jednotě bratrské, luterství a kalviniství) v Čechách náboženskou svobodu, zorganizovali dva horliví jezuité, P. Colens a P. Cristecius, velkolepé procesí do Staré Boleslavi k reliéfu Bohorodičky s Ježíšem o záchranu katolické víry a vlasti před protestantismem (katolíci tehdy tvořili zhruba 10 % obyvatelstva) a poněmčením, a dne 18. srpna 1609 byl tento reliéf jako symbol katolických Čech prohlášen Palladiem země České – to znamená záštitou, ochranným obrazem vlasti. (Palladiem nazývali ve starém Řecku dřevěnou sošku bohyně Pallas Athény, přenesenou podle báje z Tróje, která symbolicky zajišťovala ochranu města. Tento výraz se začal později používat k označení obrazů, reliéfů nebo soch, které měly ochrannou funkci.) Počet poutníků k Palladiu rok od roku stoupal, také zprávy o zázračných vyslyšení proseb se rychle množily. (O původu legendami opředeného reliéfu si povíme příště).
Svatá cesta byla s pomocí šlechtických mecenášů od roku 1674 osazena 44 kapličkami. Do dnešní doby se jich zachovala sotva polovina. Kapličky byly vyzdobeny obrazy vyjadřující výjev ze života sv. Václava (dolní větší část freskovité výzdoby) a v menší horní části byla zobrazena socha Madony nebo poutní obraz, podle kterého byla daná kaple pojmenovaná a které byla kaple zasvěcená.
Svatá cesta v době své největší slávy stála celá v počtu 44 kaplí v plné barokní kráse i skromnosti mezi poli, loukami a lesy polabské krajiny a pak celá staletí vodila od pražských bran ku St. Boleslavi pouti, chudé pocestné i krále, císaře a světce, učence i sedláky, a nad nimi zpívali skřivánci ve vedru srpnových dní.
Svatá cesta byla s pomocí šlechtických mecenášů od roku 1674 osazena 44 kapličkami. Do dnešní doby se jich zachovala sotva polovina. Kapličky byly vyzdobeny obrazy vyjadřující výjev ze života sv. Václava (dolní větší část freskovité výzdoby) a v menší horní části byla zobrazena socha Madony nebo poutní obraz, podle kterého byla daná kaple pojmenovaná a které byla kaple zasvěcená.
Svatá cesta v době své největší slávy stála celá v počtu 44 kaplí v plné barokní kráse i skromnosti mezi poli, loukami a lesy polabské krajiny a pak celá staletí vodila od pražských bran ku St. Boleslavi pouti, chudé pocestné i krále, císaře a světce, učence i sedláky, a nad nimi zpívali skřivánci ve vedru srpnových dní.
