Letopisecká setkání v roce 2012
Téma:
č. 1 - úvodní setkání - řada příspěvků
č. 2 - život v době Protektorátu Čech a Moravy, Svatá cesta (kapličky)
č. 3 - Kulturní a společenský život ve Kbelích v letech 1939 -1945
č. 4 - Seznam obchodů s potravinami
č. 5 - Předválečné období - statkáři a podnikatelé
č. 6 - Předválečné období - hostince a společenské sály
č. 7 - Předválečné období - úřady, lékaři a doprava
č. 8 - Předválečné a válečné období - Slavní a známí kbeláci, spolky a sdružení
1. Letopisecké setkání 2. 3. 2012
V pátek 2. 3. 2012 proběhlo první Letopisecké setkání v knihovně, aneb Kbelské vzpomínání - toto setkání našich spoluobčanů se zástupci obce a kulturními pracovníky se uskutečnilo za velice velké a překvapující účasti, především z řad seniorů, ale nejen jich.
Bylo zřejmé, že v naší obci je mnoho občanů, kterým není lhostejná historická minulost, kteří by rádi přispěli svými vzpomínkami a dokumentací k zaplnění případných " bílých míst" v dějinách Kbel. Již při tomto prvním setkání se podařilo nashromáždit nové a takřka unikátní materiály. Vzhledem k plánovanému vydání rozšířené a upravené knihy o Kbelích je nutno nadále pokračovat v podobných aktivitách. Děkujeme všem, kteří již přispěli svými cennými informacemi a dokumenty, a těšíme se na další společná setkání, která se uskuteční vždy každý první pátek v měsíci.
Podrobné informace ze setkání:
Kronika:
- poslední držitel obecní kroniky (původní - hnědé hrbolaté desky, užší než současná) - Petr Kučera dotazy směřovat na: ing. Pelikán Satalice, P. Kučera (předseda MNV před r. 1989 - přebíral kroniku od p. Engla), bývalá tajemnice pí. Krumhanzlová, p. Prosser.
erb rodu Černínů (černý) - z brány statku Černínů (uložen na půdě úřadu), v 2. pol. 60 let zmizel z půdy, foto viz. Kniha o Kbelích
zvonička - dřevěná stavba, před statkem Černínů, naposledy v 2. pol. 50 let, p. Mikšovský zvonil umíráčky cca do r. 1950
Katakomby - sklepy pod pivovarem - chladilo se mléko, dvůr č. 2 - statek, z rybníka se vysekávaly ledy Dvůr č. 1 - malý domek vedle zdravotního střediska, zboural se při stavbě zdravotního střediska, odtud prý vede podzemní chodba do Jenštejna, dále až do Brandýsa (Dřevčice - prý chodba tak velká, že se tam vejde kočár tažený dvojspřežím). Objevena cesta do Kbel pod Svatováclavskou cestou - později uzavřena.
Letiště ve Kbelích, období 1. republiky - podzemní štoly, dodnes je tam sklad pohonných hmot, na místě dnešních zahrádek, vedle PAL.
Kapličky, Svatováclavská cesta - v kasárnách u Leteckého muzea, opravoval cca před 10 lety p. Střížka, před Aeroklubem v poli.
Měšťanská škola - budova Palestry, ve 30. letech, postupně vystavena, v prvním patře byl vestibul, v rohu vedle ředitelny umístěna socha J. A. Komenského - pátráme po soše Dr. Antonína Švehly, jejíž umístění v měšťanské škole bylo písemně doloženo (Venkov 1934)
Sokol-Kbely - r. 1912 - 100 leté výročí Sokola ve Kbelích
Nálet -Kbely 25. 3. 1945 - 137 mrtvých
- v bývalé Měšťanské škole na chodbách uloženi dočasně mrtví po náletu
- do konce 2. svět. války nebyl ve Kbelích hřbitov, pohřbíváni ve Vinoři
- nálet - květná neděle, slunečno, Vysočany, Podolánka, Letňany až na Kbely, kobercové nálety od Podolánky-Kbely-Prosek, bomby tříštivé, rozprskly se při dopadu
- z továrny lidé utíkali do sklepa, zástupce velitele CO (prof. Šedivý) - v té době Nymburská ulice Mladějovská ul. - rodina Bystřických - utekli do pole, zahynula téměř celá rodina, jen muž, který zůstal v domě se zachránil
- p. Rambousek - na domě jsou vidět ještě zásahy po střepinách viz. fotodokumentace, má vrtulky zaseknuté v baráku
- pí. Kolesová - byla v polích u přejezdu na Čakovice, viděla nálet na Vysočany, velké bomby kolem 13.00 hod., její bratr zemřel, přečkali v remízkách, bratra odvezli do nejbližšího domu, aby ho mohli pohřbít, hrob ve Vinoři, jejich dům neobyvatelný, byla tam zapíchnuta bomba,
- v lázních Toušeň byli dočasně ubytováni lidé ze Kbel
- řada pomníčků po náletu ve Kbelích (asi 5 - jména, data nar. a kde zahynuli), na přelomu 60. až 70. let postupně likvidovány
Seznam zúčastněných:
Kolesová Julie
Fojtík J.
Fojtíková Věra
Jeřábková Alena
Melkusová Jitka
Engelová Ivana
Engel Milan
Rambousek Ladislav
Rambousková Václava
Vorlická Marie
Zrzavecká Jos.
Peinlichová Jaroslava
Francová Ludmila
Šedivá Helena
Macháček Karel
prof. Šedivý Václav
Šedivý Zdeněk
Zelenka Radomír
Upřesnění doplněno 9.4.2014 - starosta pan Petr Kučera přebíral kroniku od pí Engelové, která v té době dělala kronikářku Kbel. Zapsala Engelová Ivana znovu zvolená kronikářka Kbel od 1.4.2012.
2. Letopisecké setkání 6. 4. 2012
Téma:
1) Život ve Kbelích v době německé okupace
- Protektorát Čechy a Morava - vzpomínky pamětníků, podklady pro nové zpracování knihy o historii Kbel
- každodenní život v obci, výuka ve škole, obchody a živnosti
2) Svatá cesta - zahájen projekt rekonstrukce kapliček na území Kbel
- pomoc pamětníků při určení místa původního umístění kapliček
- dobové fotografie, kresby, pohlednice
- pomoc při zjištění původního nápisu na přední straně kříže umístěného na hřbitově
1. Uvítání - co se nám podařilo za uplynulý měsíc získat
o duplikát původní kroniky Kbel od kronikáře Zbyňka Česáka - měla by být kompletní až do r. 1955. Celkem máme založeno 250 stran, včetně ukázek původního rukopisu, neboť originál Pamětní knihy čítal 180 stran.
OTÁZKA - kdo viděl původní kroniku, zda si myslí, že ty údaje jsou kompletní?
- je možno dnes do kroniky po skončení nahlédnout
o od roku 1955 se píše nová Pamětní kniha - také je možno si ji dnes prohlédnout
o poslední zápis v kronice z roku 2006, s tím, že od r. 2010 je kronika vedena elektronicky, a je třeba tyto roky dopsat do knihy
o projednáno s pí. Engelovou - přijala funkci kronikářky
o získali jsme farní kroniku z kostela ve Kbelích od p. faráře Jiljího - kopii dnes k nahlédnutí zde včetně sborníku
o dále máme od faráře i kalendáře kaple sv. Alžběty Durynské-Uherské z let 1995, 96, 97, 98, 2000-2002.
2. Poděkování paní Kolesové za zapůjčení publikace: Z Prahy do Staré Boleslavi Svatou cestou podél čtyřiačtyřiceti kapliček - na základě které se radnice rozhodla zahájit projekt rekonstrukce kapliček na území Kbel. K dnešnímu dni se podařilo ing. Zámyslické získat písemné podklady ohledně výzdoby jednotlivých kapliček včetně původních textů a obrázků. Další informace o kapličkách se dočtete v dalších vydáních Kbeláku.
OTÁZKA: Problém je s přesným umístněním kapliček, které jsou již zbourány - prosíme pamětníky, zda si pamatují některou z kapliček, kde přesněji stála?
Jedná se o kapličky :
a) na Mladoboleslavské před OMV
b) v ul. Vrchlabská - prý před vjezdem do bývalého statku, dnes na úrovni vjezdu do sídliště nad Hasičskou zbrojnicí
c) v místech u LD
d) za lesoparkem / zahradnictvím?
- označeno na mapě zeleně - č. kapliček 18, 19, 20, 22.
3. Poděkování dalším občanům za příspěvky, které nám nosí včetně fotografií.
Jaroslava Peinlichová: článek + fotografie - Blaier cukrárna (roh ulice Mladoboleslavská a Hornopočernická)
Leo Dittmann: dům v Sojovické ul. č. 188 (fotografie domu po náletu z r. 1945)
Hervířová-Hrbková Eva: článek + fotografie, Pugnerovi, vila Nekvasilových, nálet a autentické vzpomínky 25. 3. 1945 (dcera pí. Průchová)
p. Macháček: časopis Letectví, fotografie náletu rok 1945
Jaroslava Peinlichová: Návštěva českosl. pilotů u rumunského krále Carola II. rok 1930
pí. Rambousková: Článek - Květná neděle 1945
4. Získali jsme kontakt na pana Milana Zimmermanna - ohledně vydané knihy jeho otce: Střípky vzpomínek aneb Dětství - studia - vojna - rodina... V knížce krásně popisuje život ve Kbelích. Domlouváme se na další spolupráci a zpřístupnění knihy pro širší veřejnost.
5. Zajímavou informaci o zvoničce - vyčetla jsem z Kroniky následující:
"Stará obecní zvonička stojící proti dvoru sešla stářím a byla na náklad obce opravena firmou Nekvasil za 1471 Kč. - údaj z roku 1940
6. Vzhledem ke 145. výročí věnování Kříže s Ukřižovaným na kamenném podstavci, nyní umístěným na hřbitově, chceme jej celý zrenovovat včetně původních nápisů na podstavci. Podařilo se nám již nyní rozluštit nápis na zadní straně kříže:
Ku cti a chvále boží obci líbezné věnuje Václav Soukup v r. 1867. OTÁZKA: neví-li někdo, jaký byl nápis na přední straně kříže? Nemá někdo dobovou fotografii či pohlednici?
7. Vzpomínky pamětníků jako podklad pro Knihu o historii Kbel - tentokrát na téma "Okupace ve Kbelích" - jak se projevila okupace v běžném životě ve Kbelích, jaké zde byly obchody, živnostníci, jak zasáhla výuku ve škole...
Otázky:
a) Jaké byly ve Kbelích obchody a živnosti do okupace?
řezníci - Ryčl, Mareš 2x, Kroupa - celkem asi 6. pekař - Burda, Slancovi, Čechovi, koloniál Odkolek, Eliášovi, pekař na místě kde jsou teď pracovní oděvy - Hornopočernická. kolář -Liškovi, kovář Jindra aRacek, krejčí, zámečník, čalouník - Votavovi a Uřídil, knihař ve Vrchlabské ulici, autodoprava, zámečník - Štefánik, Olmer, drogerie, holičství - Vrba a Klos, koloniál Hejna
b) Jak vzpomínáte na Mnichov a na mobilizaci, odcházeli ze Kbel muži do pohraničí?
ano odcházeli do pohraničí. Nálet šel od Vinoře až na kbelské letiště. Bystřický - pán při náletu poslal rodinu schovat se do polí a on že sklidí vše v domě, ti v polích zahynuli a on přežil. Michal Marel dojde fotit vtulku od bomby.
c) Přišli do Kbel po okupaci němečtí vojáci? Jak vzpomínáte na příchod okupantů a průběh okupace?
bez odpovědí
d) Jak se projevila německá okupace v obci? Například německými nápisy, příchodem německých úředníků, vydáváním tzv. Kennkarte?
Kennkarte se vydávaly, všechny nápisy byly dvojjazyčné, kenkarta - obdoba občanky, dostával každý
e) Jak vypadala výuka ve školách za okupace? Pamětníci často vzpomínají na portrét Adolfa Hitlera a Emila Háchy ve třídách, na povinnou němčinu a na to, jak se museli všichni povinně učit formuli "A.H. se narodil v Braunau.." Bylo tomu opravdu tak i zde?
Měšťanka a stará obecná škola, povinná němčina, portréty ve třídách byly - jak Hitler tak i Hácha
f) V kronice se píše o několika umučených obyvatelích Kbel za okupace. Znáte některé z nich? Z jakých důvodů byli zatčeni a popraveni?
p. Černý - velitel kbelských hasičů, umučen v koncentráku - deska s tímto nápisem je prý v nové hasičárně, Kracmárek, Kraml, Slovačik - koncentrák, komunista, Vitík. Svaz protifašistických bojovníků - možná informace zde k dohledání.
3. Letopisecké setkání 4. 5. 2012
Krásné fotografie starých Kbel přinesl pan Vrba a pohlednice paní Venclová. Fotografie ofotil pan Marel. Pan Engel informoval o setkání s panem Kučerou (bývalý starosta). Ten o staré kronice neví, ale uvedl jména tří lidí, kteří by možná mohli něco vědět. Zjistí jejich adresy a bude pátrat dále a dá zprávu na dalším setkání.
Pro setkání bylo připraveno téma "Kulturní a společenský život ve Kbelích v letech 1939 -1945" a podotázky související s tématem.
Přítomní starší spoluobčané mají hodně vzpomínek a snaží se je všechny říci (i když někdy nesouvisí s daným tématem) a je těžké a složité všechno zapsat. Proto byly všichni požádáni, aby své vzpomínky, pokud to bude možné, sepsali na papír.
Přesto, že jsme chtěli mluvit o kultuře, vraceli jsme se ještě k obchodům, které ve Kbelích byly a na které si pamětníci ještě vzpomněli.
- pekařství - Salaba
- zelenina - Keyřovi, Antoš, Holubová
- řeznictví - Harvan, Kroupa
- koloniály - Zeibert, Palderman, Dvořák, Hejna, Tiplt, U Nekvasilů, Kakos, Růžek, U Štelů, Šulc
- mlékárna - Štěpánovi.
Ve Kbeláku budou postupně uvedeny všechny obchody, řemeslníci, živnostníci a statkáři, kteří ve Kbelích byli před válkou, za války i po válce i s uvedením adres, které bude možné zjistit a také do jaké doby existovali. Údaje bude vyhledávat pí Engelová.
Na kulturní a společenský život ve Kbelích již mnoho času nezbylo ,a proto se k tomuto tématu vrátíme ještě v příštím Letopiseckém setkání.
Zatím si pamětníci vzpomněli na následující:
- spolky: baráčníci, hasiči, skauti, sokolové a divadelníci
- různé slavnosti: bude doplněno příště
- divadlo a kino: hrálo se U Suldovských a v Sokolovně
- v divadelním spolku účinkovali zpěváci: Bedřiška Hálková, Jaroslav Tříska, Roman Horák, orchestr pana Vágnera
- školní a mimoškolní činnost: bude doplněno příště
- tělovýchova: v roce 1938 se nacvičovalo na Slet, konaly se průvody.
4. Letopisecké setkání 1. 6. 2012
V rámci prací na doplnění Kroniky obce a aktualizaci Knihy o Kbelích si pamětníci dosud na Letopiseckých setkáních mimo jiné připomínali různé obchody, řemeslníky, statkáře, živnostníky, hostince a hospody v době před válkou, za války a po válce.
Na dnešním setkání jsme si společně odsouhlasili seznam obchodů týkající se potravin: pekařství, řeznictví, uzenářství, zelinářství, mlékárna, cukrárna a koloniály. U jmen jsou uvedené názvy současných ulic a pokud dům ještě stojí, tak i čísla popisná.
ŘEZNÍCI:
1) Harvan - Vrchlabská 112/6
2) Kroupa - ??
3) Manrt - Mladějovská 260/15
4) Mareš - Vrchlabská /41
5) Neuman - Mladoboleslavská 73/35
6) Ryčl - Vrchlabská /dům je zbourán, stál proti vinotéce/
PEKAŘI:
7) Burda - Železnobrodská 148/21
8) Čech - Mladoboleslavská (dům je zbourán, stál za křižovatkou po pravé straně směrem do Kbel)
9) Eliáš - Hornopočernická /3
10) Odkolek - Mladoboleslavská 120/1
11) Salaba -Mladoboleslavská /31
12) Slanec - Nymburská 318/50
UZENÁŘ:
13) Bendl - Semilská
MLÉKÁRNA:
14) Štěpánovi - Mladoboleslavská 86/
CUKRÁRNA:
15) Blaierovi - roh Mladoboleslavské a Hornopočernické 157/1
ZELENINA:
16) Antošovi - Mladoboleslavská 86/14
17) Holubová - Mladoboleslavská (dům je zbourán, stál na rohu Mladoboleslavské a Vrchlabské)
18) Keyřovi - Mladoboleslavská 80/33
KOLONIÁLY:
19) Dvořák - Rovenská 736/11
20) Hejna - Huntířovská 483/12
21) Kakos - Mladoboleslavská (dům je zbourán, stál na křižovatce Mladoboleslavská a Vrchlabská po pravé straně směrem k vinotéce)
22) Palderman - Semilská /27
23) Růžek - Mladoboleslavská (dům je zbourán, stál na křižovatce Mladoboleslavská a Vrchlabská po pravé straně směrem k vinotéce)
24) Šulc - ?? 25) U Nekvasilů- Železnobrodská 45/15
26) U Štelů - Sojovická 247/24
27) Tipl - Borovnická 374/7
28) Widerman - Semilská 116/13
29) Zeibert - Semilská205/25
Prosíme občany, pokud si ještě někdo vzpomene na nějaký obchod nebo zjistí nesrovnalost, nebo ví o příbuzných majitelích uvedených obchodů, aby se ozval paní kronikářce.
5. letopisecké setkání 7. 9. 2012
Na 5. letopiseckém setkání 7.9.2012 se pamětníci rozhovořili o statkářích a podnikatelích působících ve Kbelích v době před válkou až do doby po válce. Mezi největší podnikatelé patřil rod Nekvasilů - Václav, František, Otakar a Jan. Již v roce 1863 založil Václav Nekvasil cihelnu směrem k Miškovicím a za rok otevřel malou továrnu na výrobu dehtové střešní krytiny. Tu v roce 1898 odkoupili podnikatelé Lukeš a Hák. Továrna stála v místech dnešní pošty.
V roce 1896 byla zřízena Janem Nekvasilem další cihelna směrem na Ctěnice. Stavitel Otakar Nekvasil bydlel v ulici Železnobrodské čp. 45 a hned vedle měl statek Nekvasil František.
Třetí cihelna byla zřízena u hotelu "Pilot", situovaná byla v místech proti dnešnímu majáku.
Ve Kbelích bylo také několik selských rodů: Rod Suchých měl statek v Železnobrodské ulici vedle stavitele Nekvasila. Měli polnosti kolem Hrušovické ulice.
Rod Vyhnálků žil na Vrchlabské ulici čp. 46.
Statkář Soukup měl statek ve Vrchlabské ulici č. 37. Dnes je tam jazyková škola.
Rod Dobešů měl statek v ulici Dětenická a polnosti měli v místech dnešního Knaufu.
Mezi hospodařící rolníky patřil rod Bendlů, Průchů a pan Racek.
Na polích se pěstovalo hlavně obilí a cukrová řepa. Obilí se vozilo do mlýna v Miškovicích a cukrová řepa do cukrovaru ve Vinoři a Čakovicích.
6. letopisecké setkání 5. 10. 2012
V pátek 5. října 2012 se uskutečnilo v knihovně 6. letopisecké setkání. Sešlo se osm pamětníků, kteří zavzpomínali, kolik bylo ve Kbelích hospod, hostinců a sálů.
Za první republiky, za války i po válce byl hostinec U Sládků, U Cermanů, U Suldovských, Morsteinovi a Myšárna. Restaurace byly v Sokolovně - pan Charvát, u Trantů - Karbusovi, v Lidovém domě a v hotelu Pilot. Pivnice byly U Halíků a Bránická. Pivo se točilo také u Blajerů.
Točilo se pivo Smíchov, Plzeň, Braník a Budvar. Jídlo se vařilo v Sokolovně, U Cermanů a U Jelínků (koupeno od pí Mornsteinové).
Stáčírna piva byla u Barborků v Hornopočernické. U Blajerů byla i malá vinárna.
U Sládků byl hotel, U Suldovských byl sál, kde se tancovalo a hrálo divadlo, U Morsteinů byl hotel a tančírna, U Trantů se hrál kulečník.
Za války se netancovalo, pouze u Suldovských byly taneční a hrálo se tam na piáno.
Po válce byly plesy a tancovačky hlavně v Sokolovně. Šibřinky pořádali Sokolové - zpívala jim paní Vágnerová, plesy dělali hasiči, škola, fotbalisté, kominíci, baráčníci. Později se tancovalo i v Lidovém domě.
Takto zavzpomínali pamětníci na statkáře a podnikatele ve Kbelích v dobách dřívějších.
Rovněž se znovu rozhovořili o různých krámcích a doplňovali údaje z předešlých setkání. Hodně vzpomínek a upřesnění měl pan Šafář Oldřich, kterému tímto děkujeme.
Těšíme se na další setkání s vámi, která budou 2. listopadu a 7. prosince na téma "Co dalšího bylo ve Kbelích" - první úřadovna, lékaři, poštovní úřad, strážník, autobusové zastávky, železniční stanice, trafiky ...
7. letopisecké setkání 2. 11. 2012
Tak jako každý první pátek v měsíci, tak i v pátek 2. 11. 2012 od 13,00 hod se v knihovně uskutečnilo vzpomínání spoluobčanů na letopiseckém setkání. Program byl zajímavý a zúčastnilo se ho 10 pamětníků.
Všechny získané informace od pamětníků budou použity k doplnění Kroniky obce a také jako podklad pro novou Knihu o Kbelích. Hovořili jsme o úřadech, lékařích a dopravě.
Dozvěděli jsme se, že první obecní úřad byl na křižovatce Mladoboleslavská - Krnská, ve dvoře nového ještě neotevřeného obchodu. Další sídlo obecního úřadu bylo ve dvoře asi v místě obchodu Billa.
Pamětníci si vzpomněli na jména tehdejších pracovníků - paní Maršíková a pan Krátký, ten byl tajemníkem. Další sídlo bylo již v místě nynějšího úřadu a několikrát se přestavovalo.
Kbely měli i obecné strážníky - pan Vodvářka, Zika a Karkán. Služebnu měli na obecním úřadu. Rovněž byla ve Kbelích i četnická stanice, nacházela se v současné Rokytnické ulici.
Ve Kbelích nejdříve nebyla pošta. Chodilo se do Vinoře. Teprve za první republiky byla zřízena pošta v nynější Vrchlabské ulici, co je dnes zlatnictví vedle Pizzerie. Listonoši za války i po válce byli páni Svoboda, Nenadál a Braun.
Dále se vzpomínalo na lékaře. Za první republiky, za války i po válce působil ve Kbelích MUDr. Husa. Ordinaci měl v ulici Hornopočernické č. uliční 4. Kbely měli i porodní bábu paní Brabcovou. Po válce zde byl ještě další lékař - voják MUDr. Čistín. Ten měl ordinaci v domě, co je nynější lékárna na Mladoboleslavské ulici. Zubař Šaněk měl ordinaci v Rokytnické ulici. Později byla zubařská ordinace v domě, co je zlatnictví ve Vrchlabské ulici.
Dalším tématem bylo cestování. První červený autobus jezdil Kbely - Vysočany. Konečná stanice ve Kbelích byla nejdříve u rybníka, později na křižovatce Mladoboleslavská -Vrchlabská. Autobus jezdil kolem Odkolka a tam byla konečná. Ve Kbelích nebyla dlouho vlaková zastávka. Vlaky zde pouze projížděli. Na zastávku se muselo chodit do Satalic. První zastávka byla vedle závor na Vinoř směrem k Satalicím. Nádraží se začalo stavět kolem roku 1940.
Kbely měly i benzinové pumpy. Jedna byla na rohu Mladoboleslavské a Žacléřské, druhá na kraji Kbel na Mladoboleslavské u akcízu a třetí rovněž na Mladoboleslavské ulici v místech současného zavřeného Motorestu.
Pro cestování v dřívější době se používaly hodně kola, proto zde byla i úschovna kol v poli na ulici Mladoboleslavská za odbočením k metru. Úschovnu vlastnila rodina Boháčova.
Bylo zde i několik trafik. První v místech současné benzinové stanice OMV - byl tam pan Bendl, další byla u Sokolovny - Klintovi, za závorami směrem na Vinoř - paní Čepeláková, u zvoničky (proti nynější Pizzerii na Vrchlabské ulici) - paní Turková, na Semilské ulici - paní Hofmanová, u rybníka - pan Novák a poslední sedmá byla u Majáku.
Kbely měly i pohřební ústav, který vlastnili Neubergerovi. Měli rovněž strojní truhlářství.
8. Letopisecké setkání 7. 12. 2012
Na poslední letopisecké sekání v tomto roce přišlo 8 pamětníků. Téma setkání bylo: Slavní a známí kbeláci, spolky a sdružení v době před válkou, za války a krátce po válce a doplnění údajů z předešlých setkání.
Mezi slavné kbeláky se řadí rod Nekvasilů. Úspěšným zakladatelem firmy byl Václav Nekvasil. Založil cihelnu a stavební podnik. Po jeho smrti se vedení ujaly jeho děti. Otakar byl statkářem, Jan vedl cihelnu a František byl stavitelem.
Pan Josef Vágner bojoval v boce Kotorské. Po válce se vrátil domů a jako letecký odborník se dostal do Kbel. Zde se i oženil a měl děti. Jeho velkou láskou byla také hudba. Založil ve Kbelích orchestr a vedl Mužský pěvecký sbor Dalibor. Manželka pana Vágnera zpívala ve sboru.
Přítelem pana Vágnera, byl pan Matěj Taufer, se kterým prošel válkou. Také on jako letecký mechanik začal pracovat na letišti ve Kbelích, kam se i s rodinou přestěhoval. Po skončení 2. světové války pracoval v Československých aeroliniích.
Dne 14. října 2009 byly slavnostně po těchto dvou kbelácích pojmenované ulice: Vágnerova a Tauferova. Pan Kliment Štěpánek byl písařem a tajemníkem spisovatele Jaroslava Haška. Pan Štěpánek měl úhledný rukopis, a proto si jej Hašek vybral a diktoval mu knihu "Dobrý voják Švejk". Sám pan Štěpánek napsal knihu "Vzpomínky na poslední léta Jaroslava Haška".
Mezi známé kbeláky patří také pan Jaroslav Veselý. Jako lodní kuchař procestoval celý svět. Byl úspěšným boxerem, ale jeho velkou sportovní láskou byl běh. V této sportovní disciplíně byl velmi úspěšný a běhal až do vysokého věku.
Ve Kbelích bylo i několik spolků. Mezi první se řadí divadelní spolek, kdy první jeviště bylo v hostinci Na Růžku (nynější kavárna). Pak se začalo hrát v Lidovém domě, v sále hospody U Suldovských a v Sokolovně. Ochotnické divadlo vedl pan František Veit, který zařídil přejmenování spolku na název Josef Kajetán Tyl, aby spolek mohl hrát i v době protektorátu. Dále zde působil pan Josef Venta jako dirigent a ochotníci Horník, Fukal, Vojáček. Z prvních divadelních her se hrál "Jánošík" a "Jízdní hlídka".
Velkou tradici má Sbor dobrovolných hasičů, který byl založen 1. 5. 1881. Zařazen byl do karlínské župy. Krátce po svém založení pomáhali kbelští hasiči hasit Národní divadlo v Praze. První hasičská zbrojnice byla v místech dnešní benzinové pumpy. Velitelem hasičů byl pan Karel Černý, který byl umučen v koncentračním táboře.
Spolek Baráčníků vedl praporečník pan Rejzl. Více o tomto spolku není známo.
Dále zde působil Spořitelní a záložní spolek, založen z podnětu tehdejšího starosty Adolfa Soukupa 27. 2. 1910. V roce 1923 měl spolek šedesát členů.
Ve Kbelích byl také oddíl skautů. Vznikl dne 17. června 1936 jako První chlapecký, katolický, skautský oddíl číslo 14. Jeho zakladatelem byl Pavel Vilém Škoda. Oddíl se krátce před zákazem v roce 1940 rozšířil o dívčí družinu. Po osvobození v roce 1945 se ve Kbelích skautská činnost obnovuje a vzniká Středisko skautské výchovy Maják, které se rozpadlo v roce 1948. Další činnost byla obnovena v roce 1968 do roku 1970. A znovu se začíná až v roce 1990. Údaje zaznamenal v Historickém almanachu vydaném k 75. výročí založení skautingu ve Kbelích současný vedoucí oddílu vodních skautů Kamil Podlaha.
