Letopisecká setkání v roce 2020
Téma:
č. 79 – Jméno nové ulice v rezidenčním komplexu Bleriot na Polaneckého ulici + sport
č. 80 – Dokončení povídání o sportu do Knihy o Kbelích
č. 81 – Čtvrť od zdravotního střediska přes II. sídliště až po ulici Sovenickou
79. LETOPISECKÉ SETKÁNÍ 6. LEDNA 2020
Na lednovém Letopiseckém setkání jsme měli na programu další putování po Kbelích, ale nakonec se přítomní rozhovořili o různých doplňujících informacích ze sportu z předešlých setkání. Povídání bylo chvílemi chaotické, ale přesto se nám podařilo některé údaje i jména doplnit.
Ze všeho nejdříve jsme se zabývali názvem nové ulice v rezidenčním komplexu Bleriot na Polaneckého ulici. Vzhledem k poloze domů jsme vymýšleli názvy, které by byly spojené s letectvím. Jako první byl návrh ulice Letecká, ale pak jsem zjistila, že již existuje na Praze 6. Další byl název Palovácká, domy jsou proti bývalému podniku Pal, což je zkratka názvu - Přístroje automobilové a letecké, nebo ulice Strašilova. Pan František Strašil pracoval ve Kbelích na letišti jako letecký mechanik a zemřel za války ve vězení.
Pak jsme se již věnovali opět sportu. Např. ve Kbelích již 27 let působí sportovní klub SK WADO-KAI Kbely se zaměřením na karate a Taichi. Oddíl vede pan Josef Zvěřina, který je mistrem republiky v karate a patří k zakladatelům českého karate. V roce 1976 se stal jedním ze tří Mistrů v přezkoušení 1. DAN. Spolek byl založen při Základní škole Praha - Kbely.
Doplnili jsme také jména hráčů stolního tenisu, kteří hráli po válce: pan Kaftan, Karel Židoň a Jindřich Cink.
Působil zde i oddíl orientačního běhu. Tohoto běhu, který vedl pan Radek Zelenka, se zúčastňovalo 450 – 480 běžců. Pan Zelenka také spolupracoval při organizování silničního běhu Kbelská desítka, jehož organizaci převzala od roku 2003 Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, která sídlí ve Kbelích, a závod má název Palestra Kbelská desítka.
Ve Kbelích žije také pan Vladimír Fajta – lukostřelec, který střílí za Klecany, protože ve Kbelích lukostřelecký oddíl není a nikdy nebyl. Je držitelem několika českých rekordů. Např. získal 1. místo MČR v terčové lukostřelbě nebo 1. místo MČR v halové lukostřelbě a je držitelem českého rekordu v kategorii seniorů.
Pamětníci doplnili jména Sokolů paní Knotkové a pana Koláře, který byl i náčelníkem.
Mimo sport jsme ještě probrali zajímavé Kbeláky. Byl jím Plk. v. v. pan Pavel Švec. Povídání nám poskytl jeho syn a celý článek bude uveřejněn ve Kbeláku i s fotografiemi. V loňském roce měl v Lidovém domě Kbelák Aleš Rezek křest své knihy s názvem Koření života.
Bylo hodně složité vybrat to nejdůležitější, a proto se budeme věnovat sportu ještě příští setkání.
Engelová Ivana, kronikářka Kbel
80. LETOPISECKÉ SETKÁNÍ, 3. ÚNORA 2020
Je to až k neuvěření, že již máme 80. Letopisecké setkání. A máme stále o čem hovořit a co doplňovat a upřesňovat.
Na setkání přišel pan tajemník JUDr. Josef Nykles a představil přítomným novou podobu další repliky kapličky č. 18 – Kulmenské (Legendy ztvárněné na obraze se týkají Chlumu nad Ohří), která kdysi stávala poblíž světelné křižovatky Mladoboleslavská – Polaneckého. Umístění další repliky kapličky se plánuje v místech vyústění nově budované cyklotrasy Via Sancta asi v polovině Polaneckého ulice.
Na setkání se sešlo hodně pamětníků, zejména sportovců z různých oddílů. Dohodli jsme se, že není možné do nové knihy o Kbelích uvést všechny kbelské sportovce. To by byla kniha jen o sportu. V knize by mělo být především datum založení jednotlivých oddílů, kdo stál u zrodu založení, trenéři a vyzdvihnout nejlepší hráče nebo sportovce.
Pamětníci si prohlédli kroniky Sokola. První snímek je z roku 1912 při založení Sokola ve Kbelích. Ostatní jsou z roku 1927 při otevření Sokolovny.
Upozornila jsem přítomné, že o sportu jsme mluvili na setkáních v roce 2012, 2016, 2019 a nyní.
Přesto jsme doplnili ještě některá jména. Za války i po válce dělal ve volejbale rozhodčího pan Bohuslav Průša. Mezinárodním rozhodčím ve volejbale byl pan Tartanov.
Mistrem světa v orientačním běhu se stal Kbelák Jan Šedivý.
Kbelská Kateřina Kudějová, přítelkyně pana Minaříka, jezdí vodní slalom. Je dvojnásobnou mistryní světa do 23 let a mistryní Evropy juniorek. Řadí se mezi nejúspěšnější české kajakářky.
Setkání bylo opět velmi chaotické, tak jsem navrhla, aby si zástupci jednotlivých oddílů sepsali vlastní povídání o svém sportu. Někdy se ani mezi sebou nemohou dohodnout na celých jménech, kdy který sportovec nebo oddíl hrál nebo soutěžil. Je nutné uvádět celá jména a také přibližně roky, kdy jednotliví sportovci byli aktivní. To pak může vyjít ve Kbeláku nebo si mohou jednotlivé oddíly k výročí založení vydat brožurku nebo knihu. Tak například bude mít v příštím roce výročí fotbal, kdy se založení klubu AFK Kbely datuje ke dni 7. března 1921.
Na závěr jsme se dohodli, že se již ke sportu na setkáních nebudeme vracet, abychom mohli probírat další zajímavé věci ať již z historie nebo i současnosti a také doplňovat i předešlá setkání o další důležité skutečnosti.
Engelová Ivana, kronikářka Kbel
81. LETOPISECKÉ SETKÁNÍ 2. BŘEZNA 2020
Na březnovém setkání jsme si nejprve připomenuli 75 let od nešťastné události bombardování Kbel americkými letadly. Na Květnou neděli 25. března 1945 začaly padat první bomby na průmyslovou část Vysočan, pak na letiště ve Kbelích, na Kbely a okolní obce. Ve Kbelích zahynulo 117 osob, mnoho lidí bylo zraněno, z nichž někteří později zemřeli. Na památku obětí stojí pomník obětem bombardování na Mladoboleslavské ulici u trati pomník a také u vchodu v areálu bývalého podniku PAL Kbely.
Poté jsme již pokračovali v našem povídání o jednotlivých čtvrtích Kbel. Tentokráte to byla jedna strana Železnobrodské ulice od zdravotního střediska, přes druhé sídliště a pravá strana Semilské ulice až po ulici Sovenickou.
Putování jsme začali u zdravotního střediska v Železnobrodské ulici, které bylo otevřeno v roce 1965. V původní části, kde je dnes fit centrum – FIT TIME s.r.o., byly zubní laboratoře a dole garáže pro sanitky. Stále se počítá s nástavbou střediska pro další ordinace.
Přes ulici je dům čp. 148, kde bývala drogérie pana Dvořáka, pak prodejna knih a znovu drogerie. Nyní je zde obchod Výtvarné potřeby – Antonín Vrba.
Dále mineme dům čp. 45, kde bydlela rodina Nekvasilova. Dojdeme na Semilskou ulici, kde je budova pošty, která byla otevřena v roce 1990. Stojí na místě, kde bývala Továrna na výrobu lepenky pana Nekvasila, kterou v roce 1898 odkoupili pánové Lukeš a Hák. Z továrny zbyl pouze obytný patrový dům se sochami na střeše. Dům se před stavbou pošty zboural. Vedle pošty je Okoun Optik – oční optika, kterou vedou Potůčkovi.
Na rohu ulic Semilská a Toužimská bývala v čp. 100 „Restaurace Na růžku“ nebo také „U Karbusů“. Za restaurací byl sál, kde se tancovalo a hrálo divadlo. Později se zde hrál i stolní tenis a trénoval se box. Kolem roku 1960 se v objektu zřídily domácí potřeby, po roce 1990 prodejna květin, pak Pizzerie, Bar 13 a nyní je zde Kebab - Kbely.
Na druhém rohu Semilské a Toužimské ulice bývaly v přízemním domě čp. 104 do roku 1936 potraviny, pak do roku 1948 kadeřnictví a po roce 1948 se dům přestavěl na byty. Dnes je zde servis výpočetní techniky ESCAPE IT EXPERT, s.r.o. V dalším domě na Semilské ulici za první republiky bylo řeznictví a uzenářství a později mlékárna. Nyní jsou v celé ulici rodinné domky.
Vrátíme se zpět na Toužimskou ulici, kde vedle domu s čp. 100 byly postaveny kolem roku 1990 dva bytové domy. V jednom domě s čp. 918 se v přízemí nachází veterinární ordinace MVDr. Ondřeje Čapka a Solar studio.
Vedle bývala požární zbrojnice postavená v roce 1965. V patře budovy bývaly byty a měli zde klubovnu kbelští důchodci. Po přechodnou dobu zde po roce 2000 měl i úřad detašované pracoviště pro odbor životního prostředí, než se zrekonstruovala budova radnice. Poté byly prostory využívány jako klubovna pro Kbelské Soptíky a divadelní spolek „Prima den“.
V přízemí byly potraviny a malá obrazová galerie. V roce 2016 byla již nevyhovující požární zbrojnice zbourána a nahrazena novou ve Vrchlabské ulici. Na místě požární zbrojnice bude stát nová budova knihovny.
Přes ulici je restaurace DELTA otevřená v roce 1999.
Za zdravotním střediskem v Toužimské ulici stojí Lidový dům, otevřený v roce 1928. Prošel několika přestavbami a rekonstrukcemi. Hned v roce 1945 se musela upravit podlaha, protože Němci zde za války opravovali auta. Další rekonstrukce byly v roce 1973, 1982 a poslední, do současné podoby, v roce 2006. Sídlí zde Spolek CoByDup, mají zde klubovnu Junáci a také Rodinné centrum MČ Praha 19 – Hangár19. V prvním patře je místnost pro kurzy hraní na klavír. Vedle původního objektu byla přistavěna Svatební síň a tělocvična. Také restaurace prošla několika úpravami a nachází se zde bar i venkovní zahrádka. V sále se konají různé společenské a kulturní akce.
Naproti Lidového domu je v čp. 108 prodejna potravin a v Bakovské ulici Autosalon.
Dalším putováním Toužimskou ulici jsme se dostali k Jilemnické ulici, kde v čp. 346 býval koloniál paní Alžběty Fialové. V domě žil později i její vnuk Jan Doležal (nar. 1948), který jako dorostenec cvičil lehkou atletiku a v 90. letech byl trenérem košíkové. Zemřel v roce 2019.
A dostáváme se ke druhému sídlišti. V domě, číslo uliční 71, bývalo kamenictví pana Václavíka, který měl na zahradě postavený malý hrad. Dnes na jeho místě stojí obytný dům. Se stavbou sídliště se započalo v roce 1958. Bylo zde volné prostranství, pouze tu byly vybudovány dva kryty. Zeminou ze stavby byl zasypán menší rybník v Železnobrodské ulici. Hlavní ulicí v sídlišti je ulice Katusická. Vždy v prvním domě po levé straně v přízemí bývaly různé obchody. Potraviny v čp. 668, které jsou zde dosud, i když několikrát změnily majitele. Masnu a uzenářství Keter s.r.o. v čp. 669 provozuje pan Radek Černý. Místo obchodu Zelenina v čp. 669/7 je kadeřnický salon paní Lenky Dendani. Bývala zde také spořitelna v čp. 668, nyní je tu Pekařství Šumava. Přibyla v čp. 667 Jídelna také pana Radka Černého. Na konci ulice byl v roce 1963 otevřen hotel ERKO, ve kterém byla restaurace, sál, hotel, ale také v jedné části byty a kadeřnictví. Později zde byl jen hotel. V současné době jsou v provozu v jedné části byty. V Radvanické ulici bývala také v domě čp. 697 Domovní správa, svobodárna a dílna instalatérů. V současné době tam má klubovnu Spolek Cestička a v suterénu je malá tělocvična.
V ulici Letců byla v roce 1960 otevřena mateřská školka. V roce 2006 prošla velkou rekonstrukcí a na její otevření byl pozván i bývalý prezident republiky pan Václav Klaus. V rohovém domě ulic Toužimská a Katusická, bývalo v suterénu papírnictví. A dostáváme se Toužimskou ulicí k vlakovému nádraží, které bylo otevřeno v roce 1943. První vlak po této trati projel již roku 1872, ale Kbely neměly nádraží ani zastávku. Teprve od roku 1932 byla zastávka u závor směrem na Vinoř. V současné době je budova nádraží zbourána a stojí zde rodinný dům. U kolejí je pouze malá dřevěná čekárna.
I v této části Kbel jsou vybudovaná sportoviště a dětské hřiště. Jedno, nyní nově zrekonstruované, je za bývalým hotelem a druhé podél trati v Chotětovské ulici. Je zde také Inline dráha Kbely.
Tím jsme ukončili naše putování po Kbelích. Ještě nás čeká další část od Sovenické ulice až k novým bytovým domům Pod Nouzovem a část Kbel za železničním přejezdem směrem na Vinoř.
Ještě musím upřesnit zápis ze 75. Letopiseckého setkání, které vyšlo ve Kbeláku č. 78 a týkalo se nákupních tašek na kolečkách. Informaci mi poskytl sám pan Bohuslav Rost. Výrobu prvních skládacích nákupních tašek na kolečkách, které dosud nikdo nevyráběl, začal v roce 1992 vyrábět pan Bohuslav Rost ze Kbel. Tašky prodávaly obchodní domy Kotva a Máj. Pan Rost navrhl technickému řediteli pošt tyto tašky na kolečkách koupit také pro doručovatelky. Po odvysílání pořadu v televizi „Pro podnikavé“ pana Přemka Podlahy, objednaly pošty první dodávku 200 ks upravených neskládacích tašek pro doručovatelky. Dále také pan Rost vyráběl polohovací lehátka pro solné jeskyně.
Děkuji všem účastníkům Letopiseckých setkání i všem příznivcům za informace, které pomáhají dokreslovat nejen život ve Kbelích, ale také to, jak se postupně rozvíjely.
Ivana Engelová, kronikářka Kbel
Další letopisecké setkání se zatím nekonalo vzhledem k vyhlášenému nouzovému stavu kvůli šířící se pandemii Koronaviru. Jakmile nastanou podmínky vhodné a bezpečné pro pořádání společných setkání seniorů, budeme v našich společných letopiseckých setkáních opět pokračovat. O konání Letopisů budeme včas informovat na vývěskách úřadu.
Ing. Ivana Zámyslická, odbor tajemníka ÚMČ P19
